Ráda čtu. Ale fakt hodně ráda. Nejlépe pořád. Když je napínavá knížka, musím i za chůze. (Má drahá dcera si toto umění už osvojila taky – jsem na ní hrdá! 🙂 ) Co mě dodnes nejvíc tíží na mateřství? Že si nemůžu večer číst v posteli tak dlouho, dokud neusnu. Nikoho teda asi nepřekvapí, že čtu ráda i o mýdlech a o všem, co s nimi souvisí. A abych nalákala nejenom k mýdlaření, ale i ke čtení taky další mydlibabky, rozhodla jsem se jednou za čas zveřejnit povídání o milých a užitečných mýdlo-knihách.
Nemůžu začít žádnou jinou, než dlouhou dobu snad jedinou v češtině dostupnou a dodnes občas používanou knihou Susan Miller Cavitch Přírodní mýdla. Věnuje se výrobě (převážně) rostlinných mýdel metodou za studena.
Knížka je sice staršího vydání (originál v roce 1995, česky 2002), ale pořád se dá lehce sehnat na internetu i v kamenných knihkupectvích. Každopádně mnohé informace v ní obsažené už jsou dneska zastaralé a překonané. Nepíšu tu o téhle knize teda proto, abych ji doporučila, ale spíš abych tě motivovala k hledání informací někde jinde a abych vysvětlila, co mi na ní vadí 🙂
V knížce se postupně dozvíš, co to vůbec mýdlo je a z jakých druhů mýdel si dneska můžeš vybírat. Velký prostor je věnován jednotlivým surovinám, jejich kvalitě, kritériím výběru a taky jejich úloze v hotovém mýdle. Následují kapitoly o samotné výrobě mýdla včetně několika receptů a taky doporučení, co dělat, když se s mýdlem začne dít cosi nekalého. Pokud ti nestačí jenom umět mýdlo vyrobit, ale chceš rozumět i tomu, co děláš, můžeš se trošku vzdělat taky v oblasti chemie. Přírodní mýdla ti pomůžou pochopit základní chemické reakce, které při výrobě mýdla nutně probíhají, ale taky se zorientovat v nejrůznějších tabulkách, díky nimž se naučíš kombinovat oleje, připravovat mýdla s určitými vlastnostmi anebo taky sestavit a ručně propočítat vlastní recepty. Jak už jsem ale psala – spousta z informací, které se v těhle kapitolách dočteš, dneska dávno neplatí.
Vzhledem k tomu, že kniha je staršího data, nenajdeš v ní ani zmínku o mýdlových kalkulačkách ani o mixování mýdlové hmoty pomocí mixéru. A zrovna tohle si myslím, že je pro začátečníky velké plus. Mýdlové kalkulačky ti samozřejmě ušetří spoustu času a námahy. Díky nim mají možnost vyrobit si vlastní mýdlo i lidi, kteří nemají ambice posouvat se v téhle oblasti někam dál. Nakonec i pokročilý mydlář může z kalkulačky snadno a rychle vymáčknout cenné informace.
Proč je tedy požehnáním, že Přírodní mýdla s existencí mýdlových kalkulaček nepočítají? Protože člověka už od začátku učí přemýšlet v souvislostech. Chápat výrobu mýdla jako proces, při kterém velmi záleží na každém jednotlivém kroku. A skutečně rozumět tomu, co že se to v mýdlotvorném hrnci a následně ve formě odehrává, případně jak to můžu ovlivnit. Komu se podaří v tom všem neztratit směr, otevřou se mu nové obzory i v mýdlové kalkulačce. Porozumí líp jejímu fungování, bude umět líp přečíst vše, co mu kalkulačka napíše a zároveň jí nebude slepě důvěřovat. Zkrátka kalkulačka začne sloužit tobě, nikoliv ty jí.
Co se týká tyčového mixéru, jeho používání má své výhody i nevýhody. Výhodou je dost zásadní úspora času. V případě, že recept obsahuje vyšší procento špatně zmýdelňujících olejů, jde kolikrát i o úsporu nervů.
Nevýhodou ale je, že kdo nikdy nezkusil vymíchat mýdlovou hmotu ručně, ochudil se o příležitost pozorovat reakci zmýdelnění v přirozených podmínkách v přirozeném čase. Nemohl v klidu a vědomě pozorovat nástup emulze, ani se od lehké stopy ručně promíchat k hustému pudinku. Pro člověka, který to s mýdlařením myslí vážně, je přitom taková práce se stopou celkem zásadní dovednost. Až někdy budeš mít čas, schválně zkus vyměnit mixér za silikonovou stěrku a sleduj to kouzlo, jaké se v hrnci odehraje.
Součástí knihy je 14 receptů, z toho 2 recepty na tuhé šampony. Všechno je důkladně a precizně popsáno, při postupu krok za krokem v zásadě nemůžeš udělat chybu. V zásadě. Od roku 1995 uplynulo už hodně vody a mydlářství zažilo i jiné zvraty než jenom příchod mixérů.
Musím přiznat, že zrovna ta receptová část mě oslovila ze všeho nejmíň. S drobnými úpravami dělávám avokádové mýdlo, které dlouhodobě patří mezi moje úplně nejoblíbenější. Jinak mě ale od zkoušení dalších receptů odrazuje hned několik věcí.
Recepty počítají se zpracováním ohromného množství olejů, které je navíc udáváno v gramech. Všechno se dá snadno a rychle přepočítat v kalkulačce, pro začátečníka to ale i tak může být komplikace a velké zmatení.
Většina receptů obsahuje palmový olej. Pro někoho to je problém, pro někoho ne. V každém případě se to dá vyřešit – buď použít certifikovaný palmový olej anebo ho nahradit třeba bambuckým máslem. Pozor, po každé změně je potřeba celý recept přepočítat.
Jako přírodní konzervanty, které mají prodloužit trvanlivost mýdla, jsou doporučovány extrakt z grepových jader anebo vitamín E (tocopherol). Pominu fakt, že běžná mýdla vyrobená správně, podle stabilních vyrovnaných receptů a vhodně skladovaná podle mě žádné konzervanty a obvykle ani antioxidanty nepotřebují. Pokud ale víš, že by tvé mýdlo mohlo být z jakýchkoliv důvodů ke žluknutí náchylnější, použij jako antioxidant (protože konzervanty jsou v mýdle fakt nesmyslné) rozmarýnový CO2 extrakt. Kromě toho se postarej o to, aby bylo mýdlo skladované v suchu, ve větrané místnosti a mimo přímé slunce.
Další mýtus, který se výroby za studena pořád ještě drží a který se doporučuje i v této knize, je přidávání vzácných nebo výživných olejů až do stopy. Zatímco u výroby metodou za horka to smysl jednoznačně má, u studeného procesu už máme dokonce experimentálně ověřené, že takové počínání je naprosto k ničemu.
Totiž. Všem jistě dobře známý chemik Kevin Dunn změřil, že ve fázi stabilní emulze (čili stopy) zůstává v hmotě ještě asi 50% nezreagovaného NaOH. Hydroxid přitom k reakci upřednostňuje nasycené mastné kyseliny plus nenasycenou kyselinu ricinolejovou. Ty tedy zreagují vždycky první nehledě na to, kdy do mýdla přišly. Pokud tedy přidáváš oleje do stopy v naději, že se ti mýdlo povede přetučnit nějakým konkrétním olejem, věz, že tak činíš zcela zbytečně.
Tolik tedy k receptům.
Ve své době byla Přírodní mýdla skvělou a inspirativní knihou, podle níž s mýdlařením začínala nejedna současná mýdlová hvězda. Dneska už se ale dají snadno sehnat aktuálnější zdroje informací a používají se i trochu jiné postupy. Jinou knihu přímo v češtině sice zatím nemáme, ale spoustu inspirace a nejnovějších informací sdílí zdejší mydlářská komunita ve facebookových skupinách. Můžeš se přidat zrovna do té naší – Výroba přírodní kosmetiky a rostlinných mýdel 🙂
Mýdlu (a čtení) zdar!
♥